kompas č.5



Kamelie kvetou v zimě. Bohatě a nápadně. Obalují svými květy keře a svými okvětními plátky pak zasypávají zem všude kolem dokola. Růžové nebo bílé. Nemohla jsem se vynadívat. Tolik krásy. Všude! Něhy, křehkosti. Při pohledu na něco tak krásného, jsem ztratila smysl všech nedorozumnění. Proč bojovat a něco si vynucovat. Kamelie mi ukazovaly cestu jinudy. Kamélie jsou statné a životaschopné keře. Abych mohla také tak bohatě a štědře kvést, třeba i v zimě, musím svou energií přestat plýtvat. Smířila jsem se s tím, že věci kolem mne jsou tak, jak jsou. Přestat bojovat za iluze, nesplnitelné sny a vzdušné zámky.