kompas č.4

vyjádření, upřímnost


Toulky a rozjímání na pobřeží a vnímání nekonečného prostoru. Prostor, daleký horizont, vysoké nebe, jasný vzduch. Ale také země pod nohama. Jednoduché, rovné plochy, které budou za pár hodin pohlcené a úplně zmizí, aby se zase za dalších pár hodin postupně objevovaly, osychaly na slunci a nechaly mě dělat čerstvé stopy. Hledala jsem co vlastně chci, jak vyjádřit to podstatné. Zanechat stopu, kterou za chvíli smyje moře?
Ano, zanechat stopu, i když ji za chvíli smyje moře. Vysoké nebe nedává šanci k nejasnostem, k mlžení. Zbývá jen radikální upřímnost. Pravda, čistota, jasnost. Především sama k sobě.  Není důvod cokoliv skrývat a přichází lehkost. Vítr odvane zatuchlé, vyčpělé klišé a polopravdy.