ZPĚV VELRYBY

Kompas č.14

Hlubiny tušené. Obzor oddělující modrou od modré. A nikdy to není stejné a nikdy se mi neomrzí se dívat  na ten modrý prostor. Nezměrné hlubiny a nekonečné výšiny nebe. Jak snadné bylo tváří v tvář těmto modrým prostorům zažívat mysl osvobozenou od ochoty následovat myšlenky. Osvobozenou od ochoty vytvářet obavy, aktivovat úzkosti a strachy. Tento vyživující stav, nastával bez úsilí a snahy.  Přirozeně, protože ve mně vždy byl a je.